NOVÁ ÉRA VAKCÍN
PRO ČESKOU REPUBLIKU

Novavax, Inc. je globální biotechnologická společnost, která se zavázala pomáhat celosvětově řešit závažná infekční onemocnění prostřednictvím objevování, vývoje a dodávání inovativních vakcín pacientům po celém světě.

Naše technologie

Naše technologie přípravy vakcín využívá naši patentovanou technologii rekombinantní proteinové nanočásticové vakcíny a vlastnosti našeho adjuvantu Matrix-M™ vylepšující imunogenitu.

Nanočástice: Uspořádání rekombinantních proteinů v nanočástici pomáha imunitnímu systému rozpoznat tento cílový protein z různých úhlů1 – stejným způsobem, jakým imunitní systém podrobně rozpozná skutečný patogen. Naše vakcíny neobsahují žádný skutečný virus, pouze protein, proto zde není riziko, že by vyvolaly onemocnění, proti kterému jsou určeny.

Adjuvans Matrix-M™: Náš adjuvans nazvaný Matrix-M pochází ze saponinů, což jsou sloučeniny přirozeně se nacházející v kůře stromu Quillaja saponaria (mydlokor tupolistý), který se běžně vyskytuje v Chile. Saponiny se kvůli svým léčivým vlastnostem používají již dlouhou dobu.2 Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) v minulosti již schválila vakcínu obsahující jiný adjuvans na bázi saponinu.3

Oblasti našeho výzkumu

Svět naléhavě potřebuje nové nástroje, které by pomohly vyřešit některé z našich největších výzev v podobě infekčních onemocnění. Společnost Novavax využívá svou jedinečnou technologii při řešení hrozeb pro zdraví populace, kterým aktuálně čelíme nebo budeme čelit v budoucnosti. Novavax při vývoji vakcín nepřetřžitě provádí klinické studie a shromažďuje poznatky z reálného prostředí tak, aby bylo možné čelit hrozbám pro veřejné zdraví. Naši vědci v programech pro výzkum a vývoj (R&D) se zavázali efektivně přicházet s novými vakcínami a současně zajišťovat bezpečnost účastníků našich klinických hodnocení.

COVID-19 –souhrn4-6
Covid virus illustration

Patogenní původce: koronavirus způsobující těžký akutní respirační syndrom (SARS-CoV-2)

Lokalita: po celém světě

Přenos: vdechnutí kapének přenášených vzduchem obsahujících virus šířený kašláním, kýcháním nebo mluvením mezi lidmi v úzkém kontaktu; v nedostatečně větraných prostorách nebo v prostorách přeplněných lidmi; nebo kontaktem rukou s kontaminovanými povrchy s přenosem do očí, nosu nebo úst dotykem

Globální epidemiologická data:

  • K listopadu 2022 bylo na celém světě přibližně 628 milionů potvrzených případů onemocnění COVID-19. Odhaduje se, že téměř 6,6 milionů z nich vedly k úmrtí na onemocnění COVID-19
  • Může postihovat osoby jakékoli věkové skupiny; vyšší riziko závažného onemocnění hrozí u starších osob nad 65 let a osob s chronickým onemocněním (hypertenze, onemocnění srdce/plic, diabetes, obezita, nádorové onemocnění)
Sezónní chřipka – souhrn7,8
Seasonal influenza illustrations

Patogenní původce: virus chřipky A a virus chřipky B

Lokalita: po celém světě

Přenos: vdechnutí kapének přenášených vzduchem (až do vzdálenosti 1 metru) obsahujících virus šířený kašláním nebo kýcháním infikovaných osob, kontakt rukou kontaminovaných virem

Globální epidemiologická data:

  • V mírném podnebí sezónní epidemie každou zimu, v tropickém podnebí po celý rok
  • Každoroční epidemie způsobuje na celém světě odhadem 3 až 5 milionů případů závažného onemocnění
  • Až 500 000 úmrtí souvisejících s chřipkou ročně
  • Vyšší riziko komplikací u těhotných žen, dětí do 5 let, starších osob nad 65 let
  • Vyšší riziko nakažení chřipkou u zdravotnických pracovníků
RSV – souhrn9-13
Respiratory syncytial virus illustration

Patogenní původce: respirační syncytiální virus (RSV)

Lokalita: po celém světě

Přenos: kašel a kýchání infikovaných osob, kontakt rukou s tvrdými nebo měkkými povrchy; má sezónní charakter každoroční epidemie s vrcholem v zimních měsících

Globální epidemiologická data:

  • Téměř všechny děti jsou během prvních 2 let života nejméně jednou infikovány virem RSV
  • Kvůli nedostatku rutinního testování je obtížné kvantifikovat závažnost nemoci
  • Odhaduje se, že infekce dolních cest dýchacích související s RSV byly v roce 2015 příčinou přibližně 94 600 až 149 400 úmrtí dětí mladších pěti let
  • V roce 2005 se odhadovalo, že se vyskytly 3,8 miliony infekcí dolních cest dýchacích související s RSV na celém světě, které vedly k 3,4 milionům hospitalizací dětí mladších pěti let
MERS – souhrn14-17
Middle East respiratory syndrome (MERS) illustration

Patogenní původce: koronavirus z Blízkého východu způsobující respirační syndrom (MERS-CoV)

Lokalita: 27 zemí na Blízkém východě, v Africe a v jižní Asii, 80 % případů hlášeno v Saúdské Arábii

Přenos: přímý nebo nepřímý kontakt s infikovaným velbloudem jednohrbým; zřídka kontakty mezi lidmi v rámci domácností a zdravotnických zařízení

Epidemiologická data:

  • Od propuknutí, které bylo poprvé hlášeno v roce 2012, 858 známých úmrtí v důsledku MERS-CoV a souvisejících komplikací
  • Úmrtnost (CFR) až 35 %
  • MERS postihuje osoby obou pohlaví (64,5 % hlášených případů byli muži) a všechny věkové skupiny, přičemž závažnější onemocnění se vyskytuje u starších osob a osob s komorbiditami, jako jsou obezita, cukrovka, srdeční choroba a onemocnění plic, nebo osob s oslabeným imunitním systémem
SARS – souhrn18-20
Severe acute respiratory syndrome image

Patogenní původce: koronavirus způsobující těžký akutní respirační syndrom (SARS-CoV)

Lokalita: Čína, ZAO Hongkong, Tchaj-wan, Singapur, Kanada, omezený počet případů v Asii, Evropě, USA

Přenos: kapénky nebo sliny přenášené vzduchem, kontakt rukou s kontaminovanými povrchy; trajektorie epidemie z roku 2003 je spojována s leteckou dopravou; velká pravděpodobnost dalších ohnisek

Epidemiologická data:

  • Propuknutí epidemie SARS v roce 2003 způsobilo více než 8 000 infekcí a 800 úmrtí
  • Úmrtnost (CFR) se odhaduje na 9,6 %
  • Většina pacientů byly dříve zdravé osoby ve věku 25–70 let
Malárie – souhrn21
Malaria illustration

Patogenní původce: druhy prvoka Plasmodium (pět druhů prvoka Plasmodium, o nichž je známo, že způsobují malárii, z nichž největší hrozbu představují P. falciparum a P. vivax)

Lokalita: subsaharská Afrika (94 % případů), jihovýchodní Asie, východní Středomoří, západní Tichomoří, Amerika (tj. teplejší oblasti světa)

Přenos: Kousnutí infikované samičky komára rodu Anopheles

Epidemiologická data:

  • Odhaduje se, že v roce 2019 se celosvětově vyskytlo 229 milionů případů malárie
  • Ty vedly k 409 000 úmrtím na malárii
  • Nejzranitelnější skupinou, kterou malárie postihuje, jsou děti ve věku do 5 let, které představují dvě třetiny všech úmrtí na malárii na celém světě
  • Odhaduje se, že celková výše finančních prostředků vynaložených na kontrolu a eliminaci malárie v roce 2019 dosáhla 3 miliard USD
Onemocnění virem Ebola – souhrn22,23
Ebola virus disease illustration Novavax

Patogenní původce: virus Ebola

Lokalita: střední Afrika, západní Afrika

Přenos: virus Ebola se šíří z volně žijících zvířat na člověka a přenosem z člověka na člověka kontaktem s krví a tělními tekutinami nebo s kontaminovanými předměty

Epidemiologická data

  • Během posledních padesáti let se v rovníkové Africe vyskytlo více než 40 ohnisek nákazy onemocnění virem Ebola
  • Dosud největší ohnisko nákazy vzniklo v západní Africe a způsobilo v letech 2013 až 2016 více než 28 000 infekcí a 11 000 úmrtí
  • Úmrtnost (CFR) se odhaduje na 40–50 %
  • V roce 2015 znamenalo propuknutí nákazy tímto virem pro ekonomiku Guineje, Libérie a Sierra Leone výdaje ve výši 2,2 miliard USD

Mezi oblasti našeho výzkumu patří

COVID-19 –souhrn4-6
Covid virus illustration

Patogenní původce: koronavirus způsobující těžký akutní respirační syndrom (SARS-CoV-2)

Lokalita: po celém světě

Přenos: vdechnutí kapének přenášených vzduchem obsahujících virus šířený kašláním, kýcháním nebo mluvením mezi lidmi v úzkém kontaktu; v nedostatečně větraných prostorách nebo v prostorách přeplněných lidmi; nebo kontaktem rukou s kontaminovanými povrchy s přenosem do očí, nosu nebo úst dotykem

Globální epidemiologická data:

  • K listopadu 2022 bylo na celém světě přibližně 628 milionů potvrzených případů onemocnění COVID-19. Odhaduje se, že téměř 6,6 milionů z nich vedly k úmrtí na onemocnění COVID-19
  • Může postihovat osoby jakékoli věkové skupiny; vyšší riziko závažného onemocnění hrozí u starších osob nad 65 let a osob s chronickým onemocněním (hypertenze, onemocnění srdce/plic, diabetes, obezita, nádorové onemocnění)
Sezónní chřipka – souhrn7,8
Seasonal influenza illustrations

Patogenní původce: virus chřipky A a virus chřipky B

Lokalita: po celém světě

Přenos: vdechnutí kapének přenášených vzduchem (až do vzdálenosti 1 metru) obsahujících virus šířený kašláním nebo kýcháním infikovaných osob, kontakt rukou kontaminovaných virem

Globální epidemiologická data:

  • V mírném podnebí sezónní epidemie každou zimu, v tropickém podnebí po celý rok
  • Každoroční epidemie způsobuje na celém světě odhadem 3 až 5 milionů případů závažného onemocnění
  • Až 500 000 úmrtí souvisejících s chřipkou ročně
  • Vyšší riziko komplikací u těhotných žen, dětí do 5 let, starších osob nad 65 let
  • Vyšší riziko nakažení chřipkou u zdravotnických pracovníků
RSV – souhrn9-13
Respiratory syncytial virus illustration

Patogenní původce: respirační syncytiální virus (RSV)

Lokalita: po celém světě

Přenos: kašel a kýchání infikovaných osob, kontakt rukou s tvrdými nebo měkkými povrchy; má sezónní charakter každoroční epidemie s vrcholem v zimních měsících

Globální epidemiologická data:

  • Téměř všechny děti jsou během prvních 2 let života nejméně jednou infikovány virem RSV
  • Kvůli nedostatku rutinního testování je obtížné kvantifikovat závažnost nemoci
  • Odhaduje se, že infekce dolních cest dýchacích související s RSV byly v roce 2015 příčinou přibližně 94 600 až 149 400 úmrtí dětí mladších pěti let
  • V roce 2005 se odhadovalo, že se vyskytly 3,8 miliony infekcí dolních cest dýchacích související s RSV na celém světě, které vedly k 3,4 milionům hospitalizací dětí mladších pěti let
MERS – souhrn14-17
Middle East respiratory syndrome (MERS) illustration

Patogenní původce: koronavirus z Blízkého východu způsobující respirační syndrom (MERS-CoV)

Lokalita: 27 zemí na Blízkém východě, v Africe a v jižní Asii, 80 % případů hlášeno v Saúdské Arábii

Přenos: přímý nebo nepřímý kontakt s infikovaným velbloudem jednohrbým; zřídka kontakty mezi lidmi v rámci domácností a zdravotnických zařízení

Epidemiologická data:

  • Od propuknutí, které bylo poprvé hlášeno v roce 2012, 858 známých úmrtí v důsledku MERS-CoV a souvisejících komplikací
  • Úmrtnost (CFR) až 35 %
  • MERS postihuje osoby obou pohlaví (64,5 % hlášených případů byli muži) a všechny věkové skupiny, přičemž závažnější onemocnění se vyskytuje u starších osob a osob s komorbiditami, jako jsou obezita, cukrovka, srdeční choroba a onemocnění plic, nebo osob s oslabeným imunitním systémem
SARS – souhrn18-20
Severe acute respiratory syndrome image

Patogenní původce: koronavirus způsobující těžký akutní respirační syndrom (SARS-CoV)

Lokalita: Čína, ZAO Hongkong, Tchaj-wan, Singapur, Kanada, omezený počet případů v Asii, Evropě, USA

Přenos: kapénky nebo sliny přenášené vzduchem, kontakt rukou s kontaminovanými povrchy; trajektorie epidemie z roku 2003 je spojována s leteckou dopravou; velká pravděpodobnost dalších ohnisek

Epidemiologická data:

  • Propuknutí epidemie SARS v roce 2003 způsobilo více než 8 000 infekcí a 800 úmrtí
  • Úmrtnost (CFR) se odhaduje na 9,6 %
  • Většina pacientů byly dříve zdravé osoby ve věku 25–70 let
Malárie – souhrn21
Malaria illustration

Patogenní původce: druhy prvoka Plasmodium (pět druhů prvoka Plasmodium, o nichž je známo, že způsobují malárii, z nichž největší hrozbu představují P. falciparum a P. vivax)

Lokalita: subsaharská Afrika (94 % případů), jihovýchodní Asie, východní Středomoří, západní Tichomoří, Amerika (tj. teplejší oblasti světa)

Přenos: Kousnutí infikované samičky komára rodu Anopheles

Epidemiologická data:

  • Odhaduje se, že v roce 2019 se celosvětově vyskytlo 229 milionů případů malárie
  • Ty vedly k 409 000 úmrtím na malárii
  • Nejzranitelnější skupinou, kterou malárie postihuje, jsou děti ve věku do 5 let, které představují dvě třetiny všech úmrtí na malárii na celém světě
  • Odhaduje se, že celková výše finančních prostředků vynaložených na kontrolu a eliminaci malárie v roce 2019 dosáhla 3 miliard USD
Onemocnění virem Ebola – souhrn22,23
Ebola virus disease illustration Novavax

Patogenní původce: virus Ebola

Lokalita: střední Afrika, západní Afrika

Přenos: virus Ebola se šíří z volně žijících zvířat na člověka a přenosem z člověka na člověka kontaktem s krví a tělními tekutinami nebo s kontaminovanými předměty

Epidemiologická data

  • Během posledních padesáti let se v rovníkové Africe vyskytlo více než 40 ohnisek nákazy onemocnění virem Ebola
  • Dosud největší ohnisko nákazy vzniklo v západní Africe a způsobilo v letech 2013 až 2016 více než 28 000 infekcí a 11 000 úmrtí
  • Úmrtnost (CFR) se odhaduje na 40–50 %
  • V roce 2015 znamenalo propuknutí nákazy tímto virem pro ekonomiku Guineje, Libérie a Sierra Leone výdaje ve výši 2,2 miliard USD

Náš přípravek

Injekční disperzní vakcína Nuvaxovid▼ proti onemocnění COVID-19 (rekombinantní, adjuvovaná)

Pro zdravotnické pracovníky jsou určeny stránky https://cz.novavaxcovidvaccine.com/hcp

Pro více informací prosím kontaktujte svého zdravotnického pracovníka.

Jak kontaktovat společnost Novavax
Kontaktujte nás

+420 228 880 267
09:00 - 17:00
Pondělí–pátek

Více informací je k dispozici na naší globální webové stránce, novavax.com.

Naše adresa:
Závod v Bohumili:
Bohumil 138, 281 63 Jevany, Česká republika

Kancelář v Praze:
Kancelář Opatov Park, Líbalova 2348/1, Praha - Opatov, Česká republika

Mediální kontakt

E-mail: [email protected]
Telefonní číslo: +41 44 553 05 71

Kontakt pro investory

Chcete-li kontaktovat člena týmu pro vztahy s investory, klikněte na tlačítko „Kontaktujte nás“ níže.

  1. Krueger S, et al. Structural characterization and modeling of a respiratory syncytial virus fusion glycoprotein nanoparticle vaccine in solution. Mol Pharm. 2021;18(1):359-376
  2. Marciani DJ. Elucidating the mechanisms of action of saponin-derived adjuvants. Trends Pharmacol Sci. 2018;39(6):573-585.
  3. Shingrix. Prescribing information. GSK; 2017.
  4. World Health Organization. WHO Coronavirus (COVID-19) Dashboard. https://covid19.who.int [Accessed November 2022].
  5. Centers for Disease Control and Prevention (CDC). Scientific Brief: SARS-CoV-2 Transmission. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/science/science-briefs/sars-cov-2-transmission.html [Accessed November 2022].
  6. CDC. People with Certain Medical Conditions. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/need-extra-precautions/people-with-medical-conditions.html [Accessed July 2022].
  7. World Health Organization. Influenza (seasonal). World Health Organization. Influenza (seasonal). Available at: https://www.who.int/en/news-room/fact-sheets/detail/influenza-(seasonal) [Accessed November 2022].
  8. Krammer F, et al. Influenza. Nat Rev Dis Primers. 2018;4(1):3.
  9. Borchers AT, et al. Respiratory syncytial virus—a comprehensive review. Clin Rev Allergy Immunol. 2013;45:331–379.
  10. Verwey C, Nunes M. RSV lower respiratory tract infection and lung health in the first 2 years of life. Lancet Glob Health. 2020;8(10):e1247–1248.
  11. Fasley A, Walsh E. Respiratory syncytial virus infection in elderly adults. Drugs Aging. 2005;22:577–587.
  12. Shi T, et al. Global, regional and national disease burden estimates of acute lower respiratory infections due to respiratory syncytial virus in young children in 2015; a systematic review and modelling study. Lancet. 2017;390(10098):946-958.
  13. Gonik B. The burden of respiratory syncytial virus infection in adults and reproductive-aged women. Glob Health Sci Pract. 2019;7(4):515-520.
  14. Azhar EI, et al. The Middle East respiratory syndrome. Infect Dis Clin North Am. 2019;33:891–905.
  15. Memish ZA, et al. Middle East respiratory syndrome. Lancet. 2020;395:1063–1077.
  16. Chafekar A, Fielding BC. MERS-CoV: Understanding the latest human coronavirus threat. Viruses. 2018;1093.
  17. Schindewolf C, Menachery VD. Middle East respiratory syndrome vaccine candidates: cautious optimism. Viruses. 2019;11:74.
  18. Weiss SR, Navas-Martin S. Coronavirus pathogenesis and the emerging pathogen severe acute respiratory syndrome coronavirus. Microbiol Mol Biol Rev. 2005;69:635–664.
  19. World Health Organization. Summary of probable SARS cases with onset of illness from 1 November 2002–31 July 2003. 24 July 2015. Available at: https://www.who.int/publications/m/item/summary-of-probable-sars-cases-with-onset-of-illness-from-1-november-2002-to-31-july-2003 [Accessed November 2022].
  20. World Health Organization. Severe Acute Respiratory Syndrome (SARS). Available at: https://www.who.int/health-topics/severe-acute-respiratory-syndrome#tab=tab_1 [Accessed November 2022].
  21. World Health Organization. Malaria fact sheet. Available at: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/malaria [Accessed November 2022].
  22. Jacob ST, et al. Ebola virus disease. Nat Rev Dis Primers. 2020;6:13.
  23. CDC. Cost of the ebola epidemic. Available at: https://www.cdc.gov/vhf/ebola/history/2014-2016-outbreak/cost-of-ebola.html [Accessed November 2022].